Na tradiční a skvěle obsazený vánoční turnaj do Olomouce jsme odjeli hlavně s cílem strávit společně hezký čas před svátky a nestresovat se tolik házenou. Nicméně samozřejmě jsme chtěli přivézt medaili. Velkou ránu nám zasadily nemoci ještě před odjezdem, kdy jsme doma museli doma Maru, Hanku, Limbu a Ami. Dlouhodobě nám samozřejmě obrovsky chybí Kiki a na turnaj odjížděla s nemocí i Eli a se zraněním Lili s Houskou. Proto byla na poslední chvíli donominovaná Lála a poprvé s námi také odcestovala brankařka Anička.

Turnaj jsme odstartovali jedním zápasem v pátek proti domácímu týmu Olomouci B, který se skládal většinou z holek ročníku 2010. I tak jsem měl trochu obavu po dlouhé cestě, aby zápas nebyla nějaká nekoukatelná bramboračka. To se vůbec nepotvrdilo a naopak holky zahrály výborný zápas, který jsme s přehledem vyhráli 18:7.

V sobotu nás čekal mnohem náročnější den. 5 zápasů s velmi těžkými soupeři. První zápas jsme nepředvedli moc pěkný výkon proti Velkému Meziříčí. Zápasu trochu chyběla kvalita, ale holky to nahradily bojovností, což je občas skoro lepší, než když se všechno daří a jde to samo. 12:6. Následoval krásný zápas s domácím A týmem, kdy jsme znovu vyhráli v hezkém a vyrovnaném zápase 16:12. Bohužel už v tomhle zápase bylo vidět, že našim borkám trochu dochází šťáva a že nás dohání absence více hráček. To se bohužel ještě výrazně zhoršilo dalším zápasem s výbornou Šalou, kdy po pár minutách skončil turnaj pro Eli a o dalších několik minut později i pro Lili, kterým se oběma zhoršil jejich zdravotní stav. S takto kvalitním soupeřem jsme už víceméně bez střídání nestačili tempu a zaslouženě jsme prohráli 9:16. Na týmu bylo po zápase vidět zklamání a hlavně asi spíš frustrace. Zkusili jsme si říct, že zbytek turnaje si prostě jdeme zahrát a uvidíme, co z toho vypadne.

Možná naopak tohle psychicky děvčatům trochu pomohlo a proti Ivančicím jsme nastoupili ve velkém stylu, kdy jsme vedli 6:1. Od té chvíle nám bohužel zase trochu došlo a soupeř zápas vyrovnal. Obával jsem se, že bolestivá remíza 12:12, kdy jsme dostali gól v poslední vteřině, nás položí. Holky byly v kabině hodně smutné. Bylo mi jich líto. Bojovaly, snažily se, ale 5 zápasů 1×25 minut s minimálním střídáním bylo nad naše síly. Poslední zápas jsme narazili na tým Slávie Praha, který je naším tradičním a dalším velmi kvalitním soupeřem. Holky předvedly obrovskou vnitřní sílu, kdy se zvedly a předvedly výborný a znovu bojovný výkon. Zápas jsme prohráli jen o jeden gól 8:9, ale kdybychom proměňovali jasné šance, tak jsme měli jednoznačně šanci vyhrát a vybojovat tím bronzovou medaili. Bohužel se nepovedlo, ale po tomhle zápase holky odcházely z hřiště s hlavou nahoře a rozhodně se neměly za co stydět. Díky tomu se dobrá nálada přenesla i do kabiny a večer jsme si moc užili krásné trhy v centru města.

Poslední den jsme se ještě postavili jasně nejlepšímu týmu turnaje z Veličky. Trpkou pilulkou byla naražená kostrč Nici, která odstoupila ještě před polovinou zápasu. Tým Veličky byl celý zápas lepší, ale i tak holky nesložily zbraně a se zaslouženým vítězem turnaje jsme uhráli slušný výsledek 15:18. Konečné nepopulární 4. místo mě mrzí. Na bronz jsme opravdu měli.

Skvěle poskládaný turnaj mně ukázal věci, na kterých je třeba pracovat. Jednoznačně na fyzičce. Jasně, měli jsme mraky absencí. Ale například tým z Veličky měl na střídačce jen !!2!! hráčky a turnaj odehrály naprosto bez problémů. A hlavně musíme začít střílet víc z dálky ze spojek. Velkou radost mně na druhou stranu udělaly hráčky, které nemají obvykle tolik prostoru. Eli Jadrná odehrála výborný turnaj na křídle, Vanda zahrála obě křídla naprosto spolehlivě, Kačka Novotná nám opravdu hodně pomohla v obraně, kdy střídala v podstatě za všechny spojky a hlavně za Áďu v pivotu. První gól za nás vstřelila Lála, která také předváděla slušné výkony. Skvěle hrála Josefka, která přidala několik gólů z dálky z výskoku i ze země a po celý turnaj předváděla dobré výkony. Eli se vrací každým zápasem do svojí obvyklé formy a tentokrát přidala i hodně branek. Dokonce dala dvě krásné šibenice z dálky. Po odstoupení Eli mě zase potěšil výborný výkon v obraně na rozehrávce od Nici. Skvěle se uvedla v bráně Anička, která zdatně sekundovala Terce a přidala spoustu krásných zákroků. Nejlepší hráčkou týmu jsem zvolil Lízu, která odehrála opravdu super turnaj. Byla lídrem jak na hřišti, tak i v kabině. Výborně organizovala rozcvičování a přípravu týmu před zápasy. Musíme u ní zapracovat určitě na fyzičce a na obraně, ale i tak byla skvělá. A na konec jsem si nechal Terku, která skoro již tradičně a za mě zcela jednoznačně vyhrála nejlepší brankařku turnaje. Je opravdu radost mít v týmu takovou oporu a neměli bychom její trofeje brát jako samozřejmost i když se to už tak trochu nabízí.

Na závěr bych ještě chtěl říct, že holky fungovaly naprosto skvěle. Nebyl s nimi jediný problém. Jak na cestách, tak na pokojích, tak v kabině. Nechali jsem jim naprostou volnost jen s tím, že večerka je v 10. A ono to opravdu skvěle fungovalo. Vše okolo házené zorganizovala Líza. Večerku a vystupování týmu zařídila Terka s Eli. Parta byla parádní. Nikam nepřišly ani o minutu pozdě. Z toho jsem byl opravdu nadšený. Moc bych chtěl poděkovat Luci a Frantovi Soukupů, kteří za námi jeli přes celou republiku a skvěle fandili. A samozřejmě nesmím zapomenout na Mácu a Věrku, které se postaraly o všechnu organizaci kolem.