Po čtyřech kolech, ve kterých jsme narazili na tři extrémně silné týmy (Most, DHC Plzeň a Zlín), jsme v rámci 5. kola přivítali na naší palubovce Písek. Tenhle klub je tradičně také velmi silný, ale letos Jihočešky zatím nepatří mezi špičku soutěže. Tomu odpovídalo i jejich postavení v tabulce, kde se před zápasem nacházely na devátém místě.

My jsme do zápasu šli trochu pomlácení. Sofi trápí zraněný sval a na poslední chvíli nám navíc onemocněly Ája, Síma a Áďa. Všechny tři ale nakonec do zápasu nastoupily. Pro jistotu jsme však povolali také jednu z našich šikovných starších žaček, Majdu, která je ve své kategorii velkou oporou.

Zápas jsme začali velmi dobře. Slušně jsme bránili nebezpečnou hru soupeřek s pivotem a celkem bez problémů jsme zvládali také silové souboje se dvěma kvalitními spojkami Písku. Díky tomu jsme především z rychlých útoků dokázali po čtrnácti minutách odskočit na příjemných 9:5.

Nejvíce starostí dělala soupeřkám Zuzka, která hrála výborně v útoku i v obraně po celý zápas. Zdatně jí sekundovala tradičně Evička. Velmi dobrou práci odváděly v úvodu utkání také Simča s Ájou. Obranu skvěle dirigovala Áďa a vzadu nás celý poločas držela svými parádními zákroky Nelča.

Čtyřbrankový náskok jsme dokázali do konce poločasu ještě navýšit. Díky výbornému závěru Laury a Simči jsme odcházeli do šaten za stavu 16:10.

O přestávce jsme chtěli probrat především přechodovou fázi útoku, ve které nám soupeřky dělaly problémy extrémním vysunutím jedné hráčky. Tím nám narušovaly základy našich útočných akcí. Zároveň jsme nechtěli zbytek zápasu jakkoliv podcenit. Víme totiž, jak důležitý je při vyšším vedení začátek druhého poločasu, abychom soupeře nepustili zpátky do hry.

To se nám povedlo na jedničku. Naopak jsme v šesté minutě druhého poločasu díky brankám Ádi, Evičky a Simči navýšili vedení už na 20:12. Simču bych chtěl pochválit za velké zlepšení v tahu na branku a větší střelecké aktivitě. Odehrála výborný zápas.

V tu chvíli jsem měl pocit, že máme utkání naprosto ve svých rukou a že se v podstatě nemůže nic stát. Osmibrankový náskok jsme si drželi i nadále, ale postupně se nám začala výrazně zhoršovat obrana.

Nechci se holek nějak extra zastávat, ale dost možná v tom sehrál roli i jejich zdravotní stav. Bylo vidět, že naše nemocné hráčky začínají kolem 40. minuty ztrácet síly. Snažili jsme se na to reagovat častějším střídáním, ale na naši hru to bohužel nemělo takový efekt, jaký jsme potřebovali. I přesto jsme v 15. minutě druhého poločasu stále pohodlně vedli 26:18.

Velmi dobrý úsek odehrávala Štolky, která skvěle bránila a svými odbloky připravovala dobré příležitosti pro naše spojky.

Bohužel pak přišlo opravdu slabých posledních patnáct minut, ve kterých se nám přestalo dařit téměř všechno. V obraně jsme prohrávali důležité souboje 1 na 1 a nabízeli soupeřkám jednoduché branky. V útoku jsme kupili technické chyby, a když už jsme se dostali do zakončení, začala nás trápit také koncovka.

Za stavu 26:21 jsme si raději vzali oddechový čas. Ten holky trochu uklidnil a Písek naštěstí přestal náskok stahovat. Nám už se ale nepodařilo znovu výrazněji odskočit a zápas jsme tak dohrávali s menším náskokem, než jaký jsme si během utkání vypracovali.

Nakonec jsme zvítězili zaslouženě 32:28. Až na posledních patnáct minut jsme odehráli velmi dobrý zápas, ve kterém jsme měli většinu času jasně navrch. Závěr nám ale znovu ukázal, že ani při výraznějším vedení nemůžeme polevit v koncentraci a důslednosti.

Na závěr bych chtěl pochválit Majdu, která sice nevstřelila žádnou branku a v útoku se možná trochu prala s větším míčem a lepidlem, ale v obraně odvedla velmi dobrou práci. Rozhodně ukázala, že má do budoucna velký potenciál, a jsem rád, že jsme jí dali příležitost.

Nyní nás čeká týden volna a další víkend, konkrétně 31. 10., vyrážíme na západočeské derby do Kynžvartu. Proti domácímu týmu nastoupíme ve 13:00.

Chytaly: Pivoňková, Švýcarská
Hrály: Podaná, Kurešová, Valentová, Randová 5, Sojáková 9/5, Štolková 1, Kampfová 8/1, Sýkorová 3, Rybová 1, Markupová 1, Mancellari 4