Žákovská liga – druhé kolo, Zlín.
K druhému kolu žákovské ligy jsme tentokrát vyrazili do Baťova města…do Zlína. Na cestu jsme se vydali již v sobotu po obědě tak, abychom se na nedělní boje dostatečně kvalitně vyspali a připravili. Azyl jsme našli v příjemném penziónku, který disponoval TV na pokojích, a tak hráčky mohly večer držet palce našemu národnímu týmu v souboji s Norskem. Po odehraném utkání jsme nastavili večerku, kterou jsme jen stěží mohli zkontrolovat, protože dveře pokojů byly opatřeny koulí…☺. Nebudeme si nalhávat…tímto segmentem prestiž penziónu u našich hráček vzrostla.☺ Musíme ale říct, že ráno vypadaly hráčky odpočaté a měly super náladu. Pobalit, lehce poklidit a šup do haly!
K prvnímu zápasu jsme se, v krásné hale, postavili týmu Tatranu Bohunice. Ranní přetahovaná s urostlými hráčkami soupeře a konečná výhra 21:18…ufff! Druhý zápas byl proti silnému domácímu Zlínu. K zápasu jsme přistoupili s respektem a s cílem překvapit favorita. Krásný zápas, ve kterém se vedení přelévalo z jedné strany na druhou skončil, asi zaslouženou, remízou. Pro nás krásný bod, ale dva jsou prostě dva. Pak jsme se rychle vydali na chuťově výborný oběd. Po obědě nás čekal tým Jindřichova Hradce. A pak to přišlo…při předzápasové přípravě jsme hráčkám řekli, že teď nás čeká nejtěžší zápas dne…otázka hráček se vrátila snad rychleji než pinpongový míček od mistra světa Wanga Chuqina…a proč jako, vždyť Zlín už máme za sebou?…Odpověď: protože jste vypadly ze zápasového nastavení, oběd vám tlačí na spací nerv a k obědu jste si daly pohár opojení nad bodem se Zlínem…bohužel jsme, my trenéři, měli pravdu. V zápase s Jindřicháčem nefungovalo vůbec, ale vůbec nic…, když jsme se probrali, tak už bylo pozdě…nutno říct, že kdyby se hrálo o pár minutek déle, tak body máme, ale to je to nicneříkající kdyby…bohužel mínus 2 body! ☹ Tento zápas byl, jak pro nás, tak i pro hráčky zkušenost k nezaplacení! V herním tempu, které máme už podruhé za sebou tzn. zápas – pauza – zápas musíme řešit oběd jiným způsobem. No nic, pohár blaženosti se změnil v pohár hořkosti a nám nezbylo nic jiného než se během 40 minut oklepat a vletět na Holešov (pozn. Holešov porazil Jindřichův Hradec suše o 11 gólů). Šlo se na věc! Hlavy zpátky, krev z žaludku do svalů a v pohárech touha po vítezství! Výsledek toho všeho – výhra 25:18!
Ze Zlína jsme se vrátili s 5 body z 8 možných. Zamrzí zejména zbytečná, ale na zkušenost bohatá, prohra s Jindřicháčem. Všichni zjišťujeme že tempo zápasů, zápas – pauza – zápas, je pro některé hráčky nejen fyzicky, ale zejména i psychicky (zejména, když na ně furt někdo u lajny řve) náročné! Poctivý přístup k tréninkové docházce a k práci na tréninkových jednotkách je cesta, která posune naše hráčky krůček po krůčku dál a dál…
Tři nejlepší střelkyně našeho družstva v tomto kole: Evina 28/2, Kája 23/9, Čip 12.
