Velmi netradičně, v pátek 30. 10., jsme vyjeli k dalšímu kolu 1. ligy mladších dorostenek do nedalekého Kynžvartu. Domácí tým potřeboval zápas přesunout kvůli sobotní kolizi zápasů v hale, čemuž nebyl problém vyhovět, protože zrovna probíhaly ve školách prázdniny.
Bohužel to ale mělo jeden velký dopad na náš tým. Simča, která se kvůli nemoci nemohla zúčastnit reprezentačního kempu, dostala automaticky od svazu stopku na pět dnů od konce tohoto srazu. Z tohoto důvodu v pátek nemohla nastoupit.
Už před zápasem jsem si říkal, že výpadek naší první rozehrávky bude problém. Přeci jen je tento řídicí post společně s brankářkou asi tím nejdůležitějším na hřišti. Doufal jsem ale, že i přesto zápas zvládneme. Kvůli zdravotním problémům Kačky a Sofi jsme pro jistotu znovu povolali naše dvě starší žačky Majdu a Viki.
Bohužel se zápas pro nás od prvních minut nevyvíjel dobře. Už po třech minutách jsme prohrávali 1:4. Upřímně mě velice překvapilo, v jakém tempu dokázal Kynžvart hrát. O to víc s ohledem na skutečnost, že dvě jeho hráčky odehrály velkou minutáž také v zápase starších dorostenek, který se konal před naším utkáním. To svědčí o jejich výborné fyzické kondici, která měla v tomto zápase výraznou roli.
Obrovské problémy nám dělaly právě tyto dvě hráčky. Bylo vidět, že díky pravidelným bitvám za starší dorostenky jsou silově úplně někde jinde. Přidala se k nim také naše bývalá hráčka Kačka, která nás trápila krásnými střelami z dálky.
V hlavě jsem měl jedinou myšlenku: tenhle začátek musíme hlavně přežít, protože takové tempo přece nejde vydržet celých 60 minut. A to se možná začalo projevovat v dalších minutách, kdy naše děvčata dokázala skóre stáhnout a dokonce otočit zápas v náš prospěch.
V 15. minutě jsme už vedli 14:9, a to po neskutečném úseku Evičky, která tradičně přidávala jednu branku za druhou. Velice dobře hrála také Zuzka, ale řekl bych, že hlavní strůjkyní obratu byla Laura. Ta na hřiště doslova vlítla, dodala týmu potřebnou energii a v prvním poločase byla nakonec asi naší nejlepší hráčkou.
Bohužel od té doby jsme odehráli opravdu mizerný zbytek zápasu. A nejsmutnější na tom je, že v tu chvíli bylo odehráno teprve 17 minut prvního poločasu.
Jinak se to moc popsat nedá. Možná si trochu přeji věřit tomu, že za tím bylo uspokojení z vedení a podcenění soupeře. I to by samozřejmě byla velká chyba. Já se ale spíš obávám, že nás Kynžvart jednoduše přejel po fyzické a silové stránce. Stahování skóre a opravdu vysoké tempo zápasu nás stálo až příliš mnoho sil.
Zuzka, Laura a Evička nemohly všechno na spojkách odtáhnout samy. Po prostřídání za stále ne zcela zdravou Sofi, mladičkou Majdu nebo Áju, která se tentokrát zkrátka nepotkala s dobrou formou, šel náš výkon rapidně dolů. V obraně nás soupeř silově přetlačoval a ani holky v bráně neměly úplně svůj den.
Svůj díl viny nesu určitě i já, především v prvním poločase. Když jsem viděl, jak jsou naše spojky unavené, zkusil jsem rychlé střídání. S odstupem času si ale myslím, že to holkám spíš uškodilo.
O poločasové přestávce svítilo na tabuli skóre 19:19 a zápas byl stále otevřený. Jak už jsem psal, doufal jsem, že Kynžvart takové tempo nevydrží a budeme to my, kdo nakonec strhne vítězství na svou stranu. Pravdou byl ale přesný opak.
Druhý poločas už byl naprosto jasně v režii domácích. Nechci tady zbytečně přehnaně kritizovat, ale Kynžvart byl jednoduše ve všem lepší. Byl tvrdší, silovější, rychlejší a měl mnohem lepší úspěšnost proměňování vyložených šancí.
Naše holky fyzicky opravdu nestíhaly a postupně jim přestala fungovat i hlava. Projevovalo se to například ve chvílích, kdy jsme si po timeoutu jasně řekli, jakou útočnou kombinaci budeme hrát, na kterou stranu a kterým směrem má konkrétní hráčka jít do kličky. Výsledkem ale byla klička na opačnou stranu.
Dalším příkladem byla střela z dálky přes blok při naší přesilovce nebo další rána přes blok při našem oslabení, kdy jsme hráli bez brankářky. Výsledkem těchto rozhodnutí byly samozřejmě tři branky soupeře z rychlých protiútoků.
Nebudu to dál prodlužovat. Ve druhém poločase jsme dostali obrovskou lekci a soupeř nám nadělil těžkou porážku 31:41.
Do příštího týdne máme sakra hodně práce. Na naši domácí palubovku totiž přijede silná Poruba, proti které si budeme chtít tyto dva ztracené body vzít zpátky. Čeká nás ale pořádný kus práce, abychom byli schopni předvést úplně jiný výkon.
Chytaly: Pivoňková, Švýcarská
Hrály: Laiblová, Kurešová, Králová 1, Pataki, Randová 7, Sojáková 13/2, Štolková 4, Podaná, Sýkorová, Rybová 2, Daníčková, Mancellari 4
