Mladší dorostenky odjížděly na Pragáč v dobré pohodě, vždyť ve druhé lize mladších dorostenek připisují jednu výhru za druhou, nálada v týmu je super, takže se mohly směle postavit další výzvě, i přesto, že tentokrát jsme nemohli počítat s velkou pomocí starších žaček. Místo zraněné Justý v brance Valy vypomáhaly hlavně Amy a Anička.

Začátek turnaje jsme odehráli proti dánskému týmu  HVI Himmelev a na výhře 11:6 měla zásluhu hlavně brankářská dvojice Valy a Terka (ta se po zápase natrvalo přesunula ke starším žačkám) a slušná obrana. V útoku jsme předvedli klasický zápas na úvod turnaje se spoustou chyb a nervozity.

Druhý zápas nás čekal francouzský tým HC Pouilley-Les-Vignes. Bohužel náš výkon byl snad ještě horší než v prvním utkání, nedařilo se vůbec nic a vůbec nikomu, jen velkou bojovností a vůlí jsme uhráli remízu a já jen doufal, že v dalším zápase už konečně ukážeme svoji pravou tvář.

Posledním soupeřem pátečního meření sil byla slovenská Sereď s duem trenérů, kteří by určitě neměli pracovat s mládeží. Být pořadatelem jakéhokoliv turnaje, tak už by měli doživotní stopku. Holkám přijely pomoc Elen s Nici. Každopádně oproti prvním dvěma zápasům se náš výkon zvedl až neuvěřitelně. Valy chytala super, obrana byla pevná jako skála a konečně i útočná fáze měla potřebnou kvalitu. Soupeři jsme nedali nejmenší šanci a vyprovodili je z haly rozdílem třídy, což mě na závěr dne udělalo velkou radost. Závěrečnou část zápasu odchytala Amy a také si připsala pár hezkých zákroků.

První sobotní zápas  proti Mannheimu byl ideálním rozjezdem s lehčím soupeřem, kde si holky s chutí zahrály, v brance se tentokrát s Valy vystřídala Anička, jejíž výkony rostou před očima. Bylo vidět, že celý tým se už dostal do toho správného nastavení.

Poslední zápas skupiny byl nakonec bojem o první místo. Němcký HC Rödertal procházel turnajem hodně suveréně. My se rozhodli, že jim zápas rozhodně nenecháme zadarmo a od začátku jsme bojovali o každý míč a drželi Němky pod tlakem, což je viditelně zaskočilo. Naše obrana s Valy byla boží, dostali jsme se soupeřkám pod kůži. Celý zápas byl hodně vyrovnaný, dokonce jsme byli častěji ve vedení. Bohužel jsme na konci dostali nějaké sporné dvouminutové tresty, síly pak rychle ubývají a bohužel jsme nedokázali ubránit poslední útok a dvě sekundy před koncem inkasovali rozhodující gól. I přes těsnou porážku jsem byl na holky pyšný, přesně takové zápasy nás posouvají dál. Skupinu jsme tedy dokončili na druhém místě a těšili se na další zápasy.

V nadstavbové části jsme se nejdřiv utkali s Mělníkem, který pro nás nebyl velkou překážkou a i když nebyl výkon úplně top, výsledek jsme měli pod kontrolou. V boji o postup do osmifinále jsme narazili na dalšího francouzského soupeře E. Saone Mamirolle, před kterým měly holky na začátku až zbytečně velký respekt. Postupem času jsme hru vyrovnali, ale přes veškerou snahu jsme výsledek už nedokázali srovnat.

Naše pouť turnajem tedy skončila, ale holky můžou být se svým účinkováním spokojené. Každá přispěla svým dílem ke konečnému výsledku a i když se ne vždy dařilo všem podle jejich představ, nikdy to nevzdaly a toho si cením hlavně. Ze všech hráček musím vyzdvihnout Kačku, která byla absolutním lídrem nejen individuálními výkony, ale i týmovostí a chováním.

Z hlediska zkušeností je Pragáč k nezaplacení, v 7 zápasech jsme potkali týmy z 5 států, zahráli si těžké zápasy ve vynikající atmosféře.

Na závěr bych rád poděkoval rodičům, kteří jezdili holky podporovat, moc si toho vážím.

Výsledky:

HVI Himmelev (Dánsko) 11:6

HC Pouilley – Les – Vignes (Francie) 12:12

HK Slávia Sereď 14:7

HC Rödertal 10:11

SG Mannheim 20:3

Házená Ledeč 15:9

E. Saone Mamirolle 10:14

Chytaly: Vojtová, Průšová, Strnadová, Soukupová

Hrály: Kokošková 38, Mocková 6, Kodlová 10, Beranová 7, Šerá 7, Baštářová 3, Vladařová 11, Haschová 5, Bečvářová 4, Výborná 3, Denkócy 1