Na další venkovní zápas jsme vyrazili v rámci osmého kola 1. ligy starších dorostenek do Olomouce. Abychom nemuseli vstávat stejně jako naše mladší kolegyně už ve čtyři ráno, vyrazili jsme na tento zápas až dalším spojem v osm hodin. Doprovod pro holky zařídil Roman.

Tenhle zápas byl pro nás velmi důležitý, protože se v něm potkaly dva týmy se stejným počtem bodů z horní části tabulky. My jsme v něm opravdu chtěli uspět, jelikož máme pro tuto sezonu ty nejvyšší cíle, a to i přes náš věkový handicap.

V zápase jsme postrádali nejen Tury, ale také Maru, která během týdne onemocněla. Navíc Limba nemohla kvůli nemoci téměř celý týden trénovat. Jelikož jsme měli k dispozici pouze jedno plnohodnotné levé křídlo v podobě Lili, povolali jsme z mladších dorostenek Evičku.

Holky se k zápasu postavily opravdu výborně. Od začátku jsme cítili z hřiště i lavičky skvělou náladu, atmosféru a energii. To se promítlo také do průběžného výsledku 4:1 v páté minutě, kdy se dvakrát trefila Elča a po jedné brance přidaly Roza a skvěle hrající Bety. Hlavním strůjcem tohoto dílčího úspěchu byla výrazně zlepšená obrana na pozicích 3 a 4, kde na začátku utkání nastoupily Luci s Bety.

Soupeř se ale nevzdal a v 10. minutě se začínalo znovu. 4:4. Od té chvíle jsme se opět stali výrazně lepším týmem. K našim střelkyním ze spojek Vendy, Luci a Líze se přidaly znovu Bety s Lili. Třemi góly se blýskla také Evička. Terka v brance byla skvělá a hráčky v poli předváděly opravdu velmi dobrý, stabilní a klidný výkon.

Poločas jsme vyhráli 18:12 a upřímně se mi zdálo, že jsme byli výrazně lepším týmem, který má zápas naprosto bez problémů pod kontrolou. To ale někdy může naopak zapůsobit negativně kvůli přílišnému uspokojení. To se naštěstí nestalo a holky ukázaly svou herní vyspělost. Ve druhém poločase nebylo ani na chvíli cítit, že bychom soupeře nějak podcenili nebo vypustili některý ze soubojů.

Dál jsme pokračovali ve velmi kvalitní hře. Branky přidávaly Vendy s Eli. Dvakrát se trefily Roza a Lili a my vedli 25:17. Pak odehrála výborný úsek Líza, která třikrát rozvlnila síť olomoucké branky, a rázem už byl rozdíl ve skóre deset branek. Konkrétně 29:19. V tu dobu zbývalo do konce zápasu pouhých osm minut a bylo rozhodnuto.

V závěru zápasu jsme ještě tréninkově zkusili hru na dva pivoty, která se nám vyplatila v minulém kole s Porubou, ale tentokrát měla na náš výkon spíše opačný efekt. Konec zápasu se nám proto příliš nevydařil a soupeři jsme dovolili stáhnout na konečných 32:26 pro naše barvy.

Určitě nám to ale nezkazilo radost z výborného zápasu. Marně přemýšlím, co bych chtěl pochválit nejvíc, protože jsme utkání odehráli opravdu skvěle a nejraději bych pochválil jmenovitě celý tým. Největší radost mám ze zmíněného zlepšení obrany ve středu hřiště, pokud bych měl vyzdvihnout jednu nejpovedenější věc. Na těchto pozicích se střídaly Luci s Vendy a Bety s Áďou, které tímto chválím za potřebné zlepšení.

Příští týden nás čeká poslední zápas před vánoční pauzou proti nepříjemné Veličce. Chceme znovu bodovat a přezimovat ideálně na skvělé medailové pozici. Poslední zápas odehrajeme v neděli ve 14:30 v hale DHC na 31. ZŠ.

Chytaly: Soukupová, Sýkorová

Hrály: Kovářová 5/2, Rogozov, Limberská, Rittichová 1, Ládová 3, Samcová 2, Sojáková 4, Červená 7/2, Výborná 6, Poskočilová 3, Křížková, Sedláčková 1