Již tradičně jsme zasvětili velikonoční prázdniny házené☺…vyrazili jsme na „Pragáč“! Tento turnaj, který si oprávněně získal vysokou evropskou prestiž, je vždy plný očekávání. Turnajový los nám přiřadil velice atraktivní soupeře! Ve skupině jsme se měli postupně střetnout se švédským týmem IK Sävehof III, následovaly dva týmy ze Slovenska, a to ŠŠK při SLŠ Prešov a HC DAC Dunajská Streda I. Po slovenském dvou boji jsme měli změřit síly s lotyšským týmem Dobele SS a na závěr nás čekal český zástupce Sokol Písek I. Ale popořadě!

 Ve čtvrtek jsme se sešli u autobusu až na Viky L. (bolest břicha) všichni, a to bylo dobré znamení. Cesta autobusem už předestřela náladu a atmosféru v týmu. Na našich, ale i na starších hráčkách bylo vidět, že je Pragáč opravdu „bere“!☺ Cesta utekla jako voda a rázem jsme byli u školy, kde jsme byli ubytováni. A tady přišlo maličkaté rozčarování. Mysleli jsme, že budeme spát po týmech ve třídách, ale bohužel nás dali všechny do jedné tělocvičny…no nic, museli jsme se s tím poprat! K prvním dvěma turnajovým zápasům jsme vyjeli až do dalekých Kbel. V hezké hale na nás čekal tým Švédek…Vstup do turnaje nám vyšel, seveřanky jsme zmrazili vítězstvím o 5 gólů 12:7! Po obědě a povinném shoppingu v Billa Heute, jsme šli změřit síly se Slovenkami…Nad Tatrou se zablýskalo a body byly doma, vítězství 21:8☺ V těchto zápasech jsme se snažili s trenéry dostat do hry co nejvíce hráček a myslím, že každá dostala svůj herní prostor. Možná nervozita z velkého turnaje svázala holkám ruce a za spokojeností s body, spokojenost s herním projevem trošičku pokulhávala. V sobotu nás čekaly tři zápasy v hale na Vinohradech. Před obědem jsme se utkali s týmem Dunajské Stredy I. a zápas to byl nahoru dolů, kdy jsme z poslední sedmičky vyrovnali na 11:11! Po chutném obědě jsme šli na tým z Lotyšska, v tomto zápase jsme se opět snažili rozprostřít herní zátěž na co nejvíce hráček. Povedlo se a po vítezství 15:8 jsme brali dva body. Po tomto vítezství jsme měli postup ze skupiny (postupovali první tři týmy) v kapse. Tabulka se začala zamotávat a Louky už vyhlížel postupový klíč. Vítězství v posledním zápase proti Písku by nám zaručovalo postup z první příčky, prohra znamenala postup z příčky třetí. Bohužel, druhá varianta se stala realitou, celý zápas s Pískem jsme tahali za kratší konec a zaslouženě jsme prohráli 15:9.

Do osmifinálové skupiny k nám los přiřadil DHC Plzeň I. (jojo už zase☺) a další Lotyšky Salaspils SS. Nemusím uvádět, že hrát proti DHC po stopadesáté za sezónu není nic, co by holky ocenily, ale vždy to má nádech derby a ještě na Pragáči???…no super! ☺ Na zápas jsme se těšili a přistoupili jsme k němu se zdravým respektem a pokorou! Vítězství 19:16…no co budu psát, to se prostě nikdy neomrzí. ☺ Ve druhém zápase nám stačila remíza k postupu, a jak to dopadlo??? Remízu jsme urvali sedmičkou po čase za skvělé atmosféry fandících diváků jak z řad rodičů, tak i z řad starších žaček, které nás přišly ve svém volnu povzbudit! DÍKY VŠEM!!!

Tato remíza nás vystřelila do čtvrtfinále, kde nám los přiřadil rakouské Hypo. Fyzicky velmi vyspělý tým z Rakouska byl již nad naše síly a po prohře 11:16 jsme byli z turnaje vyřazeni. Porážka nás všechny moc mrzela, protože jsme v zápase neproměnili čtyři sedmičky a nějaké jiné šance a zápas by se mohl vyvíjet pro nás úplně jinak. Naše přemožitelky nakonec byly ve finále turnaje. Na tuto skutečnost se dá nahlížet dvojím pohledem, a to tak, že jsme vypadli s finalistou a druhý pohled je ten, že jsme mohli být ve finále my. Oba pohledy mají svou váhu, ale ten, co nás může posunout dál je, dle mého názoru, ten druhý.

Celkově hodnotíme turnaj jako vydařený. První dva hrací dny byly výsledkově dobré, ale hernímu projevu chyběla jiskra. V neděli, v zápasech osmifinálové skupiny, za to hráčky vzaly a zápasy měly opravdu vysokou kvalitu. Hráčkám musíme poděkovat za jejich přístup k turnaji! Za celou dobu jsme nemuseli řešit žádné nepříjemnosti, které byly dříve nedílnou součástí společných akcí. Nebudu zde hodnotit výkony jednotlivých hráček, s hráčkami jsme si řekli, kde je třeba přidat, co dělat jinak, v čem se zlepšovat. Myslíme si, že tento náš tým určitě Plzeňské házené ostudu neudělal a vy rodiče, můžete být na své děti po právu pyšní a hrdi. Závěrem chci poděkovat klukům Židovi a Loukymu za perfektní součinnost a samozřejmě děkujeme všichni tři i Vám, za podporu, kterou si hráčky určitě zaslouží!