Poslední srpnová neděle byla pro náš klub dalším milníkem v novodobé historii. Po dlouhých letech a tvrdé práci jsme přihlásili tým žen (dámy, které válčí v pražském přeboru určitě prominou). Vyvrcholením přípravy byl turnaj v Jindřichově Hradci, kde jsme se utkali z prvoligovými kluby. Pro nás ideální prověrka.

Na turnaj jsme dorazili s týmem, který tvořilo 7 hráček ročníku 2007. Ty ještě v loňském roce vyválčily zlaté medaile v lize starších dorostenek v barvách DHC Plzeň. Dále jsme měli k dispozici 4 hráčky ročníku 2008 (letos dorost DHC), 2 hráčky ročníku 2009 (dorost Slavia Plzeň) a nesmím zapomenout na Hanku Vacikarovou (Formanovou), která si po dlouhých letech opět oblékla slávistický dres.

Na turnaj jsem jel celkem sebevědomě, i přes nízký věkový průměr jsem byl přesvědčený, že dokážeme být soupeřkám více než vyrovnaným soupeřem. Vždyť holky trénují prakticky denně a některé z nich už nastupují i v nejvyšší ženské soutěži.

První zápas proti Jindřichově Hradci, který skončil loni v první lize na pěkném šestém místě mně udělal opravdu radost. Holky nastoupily od první minutě velmi sebevědomě a po celý zápas předváděly házenou na kterou jsme od nich už roky zvyklý. Přechody do rychlého útoku byly pro Jindřichův Hradec v podstatě neřešitelným problémem a my sázeli jeden gól za druhým. Také aktivní obrana dělala soupeřkám značné problémy. V celém turnaji jsme pravidelně střídal dvě sestavy a na výkonu to nikdy nebylo vůbec poznat. Výsledek po 50 minutách 37:23 asi překvapil všechny v hale.

Další soupeř byla také prvoligová SK UP Olomouc. Soupeř, který se s námi snažil držet krok v rychlosti, takže jsem viděli zajímavou házenou. My jsme si oproti zápasu s Jinřicháčem vybrali slabší pasáže, kde nám nefungovala obrana, přesto holky držely otěže zápasu pevně ve svých rukou. Bylo krásně vidět, že jakmile jsme polevili v obraně, ani útočná fáze nebyla tak efektivní. Konečný výsledek 35:27.

Po tomto zápase nás čekala 4 hodinová pauza před finálovým zápasem.

Ve finále jsme podle očekávání narazili na Vršovice, stabilní tým v první lize, loni skončil na druhém místě a já se těšil, jestli i v tomto měření dokážeme být úspěšní.

Hned od začátku bylo vidět, že proti se nám postavil kvalitní, dobře vedený tým. Hlavně zkušenosti některých hráček nám dělaly problémy. Největší problém byla pro nás spolupráce s pivotem. Celý zápas byl vyrovnaný, vedení se přelévalo ze strany na stranu, nikdo se nedostal do výsledkového trháku. Nám už trochu chyběla energie, což bylo vidět v zakončení nebo v situacích 1:1, kde jsme nebyli tak úspěšní, jak jsem zvyklý. I tak jsme viděli kvalitní zápas z obou stran, který skončil zaslouženou remízou. V sedmičkové loterii byl nakonec šťastnější soupeř, což mně vůbec nepokazilo dojem z předvedených výkonů.

Děkuji organizátorům turnaje za pozvání na tento příjemný turnaj. 3 kvalitní zápasy nám ukázaly na čem je třeba ještě pracovat. Každopádně do druhé ligy žen můžeme nastoupit sebevědomě. Bude to pro nás nová zkušenost, ale máme jen ty nejvyšší cíle.

Chytaly: Vojtová, Soukupová

Hrály: Budková, Brejchová, Vacikarová, Košková, Loskotová, Březinová, Burjasová, Dostalová, Červená, Vopatová, Kokošková, Růžková