Bohužel náš tým stále zužují zranění, což nás pronásledovalo už na konci minulé mistrovské sezony. Po operaci se postupně vrací do tréninku Lili, Housku stále trápí zdravotní neduhy, které jí také nedovolily nastoupit, a těsně před turnajem vyřadilo zraněné koleno i Luci. Navíc dva dny před turnajem si udělala na tréninku lehký výron kotníku Vendy, která ale do zápasů naštěstí nastoupila. Během víkendu nám navíc odpadla ještě Maru, která si také poranila nárt. Proto jsme museli na dva zápasy povolat šikovná křídla z mladších dorostenek Kačku a Evičku.

Derby s DHC jsme si odehráli v rámci čtvrtečního tréninku a náš výkon mě zklamal. V tréninku se mi upřímně zdálo, že máme nad staršíma kamarádkama navrch, ale samozřejmě to bylo také způsobeno nepřítomností reprezentantek Barči, Justý a Kačky. Možná jsem se tímhle nechal trochu unést a zdálo se mi, že jsme před zápasem favoriti. Z tohoto omylu mě naše „soupeřky“ velice rychle probraly.

Úplný začátek zápasu jsme ještě viděli vyrovnané utkání. Během přibývajících minut jsme ale začali být víceméně ve všem horší. Nejvíc mě mrzí, že jsme absolutně nestíhali tempu zápasu. Že bychom nepokrývali rychlé útoky Barči, to ještě dokážu pochopit. Bohužel jsme se ale nestíhali vracet ani s krajními spojkami po naší vstřelené brance. Jmenovitě Eli Kodlů a Kačka Kokošková nám prolétávaly nepřipravenou obranou jako nůž máslem. Možná ještě větším problémem bylo bránění pivotek. Na těchto atributech musíme určitě ještě hodně zapracovat.

V postupném útoku byla zase vidět silová převaha holek 2008, což beru jako fakt a rozhodně bych to našim holkám nevyčítal. Bohužel první zápas jsme prohráli jasně 37:31.

Do druhého dne bylo rozhodně co zlepšit, ale z týmu jsem cítil celkem klid a pohodu, což je v přípravě rozhodně dobře. Nebylo proč zmatkovat.

Druhý herní den jsme narazili na slovenský tým ze Žiliny. V tomto zápase naše holky odehrály mnohem lepší utkání. Tempo hry, nebo hlavně jmenovitě vracení do obrany, jsme velice zlepšili. Mám radost, že nám tam napadalo i několik branek z dálky, na čem jsme v přípravě pracovali.

Obrana fungovala také dobře. Problém jsme měli pouze s výbornou střelkyní na spojce, která nám na můj vkus dala až moc branek. Jinak jsme si dokráčeli pro pohodovou výhru 31:23.

Vrcholem turnaje byl ale sobotní zápas s velmi kvalitním Zlínem, který papírově patří mezi jedny z nejsilnějších týmů v lize. Zápas měl parádní tempo, kterému jsme k mojí velké spokojenosti stačili. Navíc jsme byli holkám z Moravy rovnocenným soupeřem i silově.

Dokázali jsme parádně vyhrávat souboje 1 na 1, což je v házené dneska to nejdůležitější. V zápase jsme drtivou většinu utkání vedli a zdálo se mi, že jsme lepší. Měl jsem radost, že v tomhle zápase byla i vidět chuť a hladovost vyhrát, i když se jednalo jen o přípravu.

Bohužel v závěru zápasu, asi i vinou našeho úzkého kádru, nám trochu docházel dech a soupeř se dostal několikrát do jednobrankového vedení, které jsme ale dokázali srovnat, a zápas tak skončil zaslouženou remízou 25:25.

Z tohohle výsledku i zápasu jsem měl velkou radost a navíc nám remíza přinesla druhé místo ve velice kvalitně obsazeném turnaji, což považuji za úspěch.

Jednotlivě nebudu holky zatím nijak hodnotit, ale obecně jsem s výkony jednotlivkyň spokojený.

V týdnu pokračuje naše příprava na sezonu. Už ve středu a čtvrtek odehrajeme další přátelská utkání proti týmům z Kynžvartu a Písku.