Ve dnech 8. – 10. 5. jsme se, jako každý rok, zúčastnili Šulcáku. Pro většinu našich hráček to byl poslední ročník, protože díky datu prvního životního nadechnutí, budou příští rok již starší žačky a pro ně je již Šulcák zapovězen. ☹ Letošního ročníku se zúčastnil rekordní počet družstev, a to celkem 36. Mnozí z nás čekali, jak to organizační tým zvládne a dopadlo to výborně, od organizace až po rozlosování, bez chyby!
Los nám přihrál družstva Ivančic, Slavie Praha II., Zlína, Písku C a Kynžvartu. Ze skupiny do dalších bojů postupovaly dva týmy a my chtěli být samozřejmě mezi nimi. První se nám do cesty postavil tým Ivančic, pro nás neznámý soupeř. K zápasu jsme přistoupili s respektem, a i přes již tradiční postelový první poločas jsme utkání zvládli a připsali si výhru 18:9. Dalším zápasem byla pro nás rezerva Slavie Praha, bez elánu a bez jiskry v herním projevu 20:9 výhra. Nyní nás čekalo utkání s týmem ze Zlína. S tímto týmem jsme ještě letos nikde nehráli a utkání to bylo pro nás, teď už víme, v turnaji zlomové. Prohra 10:19 nám napověděla, že ze skupiny půjdeme nejspíše z druhého místa a neponeseme si do dalších bojů žádné body. Posledním utkáním čtvrtečního hracího dne bylo utkání s Pískem C, jednoznačný válec 25:3.
Do pátečního ranního zápasu, který byl poslední ve skupině proti Kynžvartu, vedl naše hráčky Honzáles. My jsme zůstali trčet v práci a drželi jsme hráčkám i Honzálesovi palce co to jen šlo. Výhra 11:4 a jistota postupu ze skupiny. Jak jsem již naznačil, postoupili jsem do skupiny čtyř, kde pouze vítěz postupuje do hry o medaile. Nevím, jak se to stalo, ale asi to bylo tím, že pořadatel z nás cítil touhu zahrát si opravdu těžké zápasy, a tak nám vyhověl. Šli jsme na slovenský Rohožník a Slavii Praha I. ☺ Krásná utkání a obě s plným počtem získaných bodů! Radost nám kazil jen fakt, že Zlín také neklopýtnul a radoval se z postupu do finálové trojky. My jsme se museli s hrdostí smířit s bojem o 4. – 6. místo. Zde jsme s přehledem smetli Milevsko a Astru Praha. V tom je prostě kouzlo sportu, někdy se dají vyhrát medaile po nepřesvědčivých výkonech a někdy k „neúspěchu“ stačí jedna prohra.
Naše konečné umístění na 4. místě bereme jako úspěch ne jako neúspěch, protože k němu vedla obtížná cesta přes soupeře, kteří mají opravdu kvalitu a my je zvládli s přehledem porazit. ☺ Celkově nám turnaj přinesl těžká utkání, ale i ta lehčí. Snažili jsme se dát prostor co nejvíce hráčkám tak, aby získaly opět nějakou tu herní zkušenost. Rád bych poděkoval Honzálesovi, který nám vytrhnul trn z paty a suprově odvedl tým v utkání proti Kynžvartu, týmu MINI za podporu a super úspěch ☺, a ještě bych rád ocenil výkon Židovky, která kvůli zraněním a nemocím ostatních pivotek musela odmakat celý turnaj víceméně bez střídání. S čistým svědomím musím napsat, že to zvládla skvěle. ☺ Nyní nás čeká poslední turnaj v Kynžvartu, tradiční KYP.
P.S. After párty po Šulcáku byla, díky vám, fakt super ☺
Hlavní sponzor našich Amazonek: www.svihovec.cz
