O víkendu jsme s jednodenním předstihem vyrazili vlakem na další turnaj žákovské ligy do Kunovic. Cesta utekla celkem rychle a po příjezdu jsme se ubytovali v místní faře, kde jsme strávili společně celkem hezký večer. Mám tohle dlouhé cestování s přespáním rád, protože jsou skvělé pro tým i jako teambuilding. V neděli ráno jsme se přesunuli na halu, kde nás přivítali naši nejvěrnější fanoušci Luci s Fandou a Marta s Robíkem. Obrovský klobouk dolů, že se za námi vydali ve 3 ráno takovou dálku.
Prvním naším soupeřem byl tým domácích Kunovic a hned bych to asi spojil i s prvním poločasem druhého zápasu proti Kuřimi. Kdo sledoval výsledky online, tak si možná řekl, že to byly zápasy, které jsme měli pod kontrolou a byly v klidu. Což je vlastně pravda. Výsledky 17:10, respektive 24:14 se zdají jako pohodové, ale ono to tak vůbec nebylo. Holky hrály absolutně pod svoje možnosti. Nedařilo se nám vůbec nic. Špatné nastavení, mrtvé výrazy, zápas a půl naprosto bez emocí. Obrana bez pomáhání, v útoku spoustu technických chyb a neproměněných příležitostí. Absolutně jsem postrádal jakékoliv Leadership skills u našich spojek. Nikdo nikoho nepochválil, nepodpořil. Nikdo nikomu nevynadal. Máca to zhodnotila výborně, že holky přestaly mít radost z gólů proti papírově slabším soupeřkám, což je prostě špatně. Sestavu jsme točili, jak to jen šlo. Myslel jsem si, že hlavně kvůli odpočinku hráček na další zápasy, ale bohužel to bylo i čistě z výkonnostních důvodů. Nechci být jen negativní, takže si tam najdu například výkon Elen a Lili na křídlech, které splňovaly alespoň nějaký náš standart. Další plus byly holky s méně zkušenostmi, které na hřiště vnesly alespoň trochu nové energie. Myslím tím Vandu, Kačku, Aničku a Evičku. Všechny splnily svoje úkoly dobře, přidaly i nějaké branky a přihrávky. Vanda s Kačkou navíc i výborně bránily. Stále se u nich ale potýkáme s menší kvalitou při zpracování míče, ale to jednou určitě zlomíme. V poločasové pauze druhého zápasu jsem proto už nevydržel a holky dostaly fén, za který by se nestyděl ani Viktor Tichonov a který musel být slyšet až zpátky na faře. Je to věc, která mi jde naprosto proti srsti a nemám to rád. Na mě jako hráče to třeba nikdy dobře nefungovalo. Nevím, jestli to byl nějaký zlomový moment nebo se zkrátka holky naštvaly na mě a chtěly mně ukázat, že tu házenou umí. Na tom absolutně nezáleží. Podstatné je to, že od druhého poločasu s Kuřimí nastoupil naprosto jiný tým. Bojovnost, radost z gólů, hecování, podpora spoluhráček po nepovedených akcích. Všechno bylo o 100% jinde. Díky tomu jsme z poločasového mizerného vedení 12:9 odskočili na konečných 24:14. Udělalo mi to obrovskou radost a vlilo trochu pozitivní energie do posledních dvou zápasů, kde nás čekaly dva velmi silné celky ze Strakonic a Zlína.
Proti Strakonicím jsme zkusili hrát obranu, kterou nepraktikujeme často. Vysunutou 1 5 na pravé spojce. Levá spojka soupeřek se mi totiž zdála jako naprosto klíčovou. Dávala spoustu branek sama a ještě perfektně uvolňovala křídlo. Bylo mi jasné, že tohle je práce pro Maru. Naše bojovnice hvězdu soupeřek naprosto vymazala i přes svoje zraněné zápěstí. Výborně sekundovala i Líza, která musela občas na tomto postě alternovat. Dobrá obrana, skvěle chytající Terka a výborné spojky Hanka, Nici, Líza. Perfektní výkon Lili, Elen, ale i Eli a Limby na křídlech. Tenhle zápas měl konečně všechno. Hlavně emoce, každý gól nebo zákrok Terky jsme prožívali jako tým. Jak lavička, tak holky na hřišti. Na konci prvního a začátku druhého poločasu jsme se dostali do vedení o 4 branky. Soupeře to ale nezlomilo a dál srdnatě bojoval. Konečně se nám povedla nějaká souhra s pivotem, která v prvních dvou zápasech vázla. Áďa zahrála také výborně. Spojkám pomohla ke spoustě gólů, díky ní jsme dohráli hodně míčů i do křídel a ještě i sama přidala jednu branku. Konečný výsledek utkání 23:22. Obrovská radost vlila hlavně holkám potřebnou energii do posledního zápasu proti papírově nejsilnějšímu týmu ze Zlína. Obrovskou kaňkou bylo zranění kotníku Elen, pro kterou bohužel tenhle turnaj skončil.
V posledním zápase jsem holky upozorňoval hlavně na vracení se do obrany. Zlín celý den rozebíral soupeře naprosto skvělou tempo házenou. Každá chyba byla ihned potrestána trháky. Navíc tým vede výborně hrající rychlá a agilní spojka. Asi už tušíte, kdo tuhle hráčku bránil. Máňa opět předvedla naprosto parádní výkon v obraně a nejlepší hráčce soupeřek dovolila jen 2 branky. Trenéři soupeřů zkoušeli svojí tahounku přehazovat ze strany na stranu, aby zkusila štěstí jinde, ale my s Mácou jsme Máňu okamžitě točili obrana útok tak, aby se tyto dvě hráčky potkávaly celý zápas. Výborně si s ní poradila ale i Nici nebo Hanka na střední spojce, kam jsem Maru dávat bránit nechtěl. Terka opět zavřela bránu. V útoku si konečně přisvojila roli střelkyně a lídra Líza. Odehrála super zápas a přidala úctyhodných 8 brankek. Řízení hry skvěle zvládla z rozehrávky Hanka. Celých 36 minut neúnavně rozdávala pokyny spoluhráčkám, co se bude hrát. Nici zase vynikala svojí skvělou rychlostí a dynamikou. Áďa si schovala svůj nejlepší výkon také na poslední utkání a po krásných přihrávkách od Hanky a Lízy přidala 3 branky. Hvězdou zápasu pro mě ale byla Eli Jadrná. Ne že by hrála líp, než některé dříve zmíněné hráčky. Ale rozhodně zahrála svůj zatím životní zápas a vyrovnala se našim nejlepším hráčkám. Úspěšnost její střelby 5/4 z křídla v takhle těžkém zápase mluví za vše. Zlomové také bylo, že jsme soupeřky nepustili k trhákům a rychlým protiútokům, protože jsme prakticky nedělali žádné technické chyby a proměňování bylo také na vysoké úrovni. Zápas byl absolutně vyrovnaný celých 36 minut. Vedení o jednu nebo dvě branky se přelévalo ze strany na stranu. Dokonce se nám v 11. minutě druhého poločasu povedlo odskočit o tři branky na 19:16. V tu chvíli jsme byli vítězství opravdu blízko. Soupeř ale ukázal svojí kvalitu a srovnal. Dokonce jsme mohli v poslední vteřině smolně prohrát, ale Terka se rozhodla, že bod zůstane u nás a nádherným zákrokem při proskoku spojky soupeřek udělala tečku za krásným zápasem a vlastně celým turnajem. Remíza 19:19 tomuhle zápasu slušela a udržela nás ve hře o nejvyšší příčky.
Po zápase a vášnivé debatě se slabomyslným fanouškem Zlína, který slovně útočil na naše holky, na Mácu, na rozhodčí a mně vyhrožoval jeho 30ti letou kariérou boxera…. jak by řekly holky LOL, jsme vyrazili s krásným pocitem na vlak. Závěrem bych chtěl říct, že tenhle víkend byl naprosto skvělý. Takový vývoj týmu za jeden den, který holky dokázaly, to se hned tak nevidí. Jsem přesvědčený, že v republice neexistuje druhý tým, který by v takhle těžkých zápasech bez Kiki, Tury, Housky a nově bohužel i Elen, dokázal bodovat. Velké díky Máce za organizaci a našim nejvěrnějším fanouškům, že za námi přijeli takovou dálku a těším se na další turnaj v Porubě.
HK Slavia VŠ Plzeň – SHK Kunovice 17:10
SK Kuřim – HK Slavia VŠ Plzeň 14:24
HK Slavia VŠ Plzeň – Strakonice 23:22
HC Zlín A – HK Slavia VŠ Plzeň 19:19
Chytaly: Soukupová, Průšová
Hrály: Kovářová 22/7, Limberská 7, Ládová 9, Krismanová, Sojáková E. 2, Denkócy 9, Čelovská 2, Holatová 3, Výborná 8/2, Křížková 8/1, Novotná 2/1, Sojáková H. 5, Jadrná 6
