O Velikonocích 28. 3. – 1. 4. 2024 jsme se účastnili pro nás zatím největšího turnaje v Praze, a to v kategorii Mini dívky. Pravidla turnaje umožňovala do dívčího týmu zapojit maximálně 3 kluky a my toho využili. Kvůli nemocem do Prahy odjelo nakonec 13 dětí ročníků 2014 až 2016.

Hromadný odjezd s dalšími týmy od haly na Slávii byl pro naše nejmenší určitě zážitek. Cesta do Prahy byla ze začátku klidnější, ale pak Oťas zapnul reprák a zpěv propuknul naplno, až na místo ubytování  ZŠ Antonína Čermáka. Společné spaní ve třídě ve spacáku na nafukovačce určitě mělo své kouzlo a děti se s tím popasovaly na jedničku.

Hned v pátek nás čekaly tři zápasy v základní skupině WE03. Děti byly tak natěšené, že se nemohly dočkat a vstávaly tak o hodinu dříve, než byl plán. Do haly Hamr na Braníku jsme po vydatné snídani vyrazili tramvají a online již sledovali první zápas minižáků. Nálada panovala dobrá, i když jsme vůbec netušili, co nás vlastně čeká. Naše soupeře jsme stihli okouknout, ale po prvním zápase, kdy rakouský tým deklasoval Háje skoro o dvacet branek, hráli celý zápas 2×15 min osobku přes celé hřiště a branky byly bez přidaného břevna,  jsme si říkali, jestli jsme si přeci jen neukousli moc velké sousto.

První zápas začal v 11:10 hod proti týmu Tatran Bohunice, kde měli mezi holkami taky kluky, akorát o hlavu větší než naši borci. Zápas byl celkem do
9. minuty vyrovnaný, Alenka Václavíková co nešlo nahoru, tak pochytala. Začátek druhé půlky nám ale soupeř utekl o šest gólů a pak už jsme se dokázali přiblížit maximálně na rozdíl čtyř gólů. Zápas skončil nakonec 16:10, střelecky táhli zápas Fíla Pangrác s Kubou Homolkou, trefila se i Kačka Kodlová. Z čeho nám ale spadla brada, jak celý tým makal v obraně. Na našich dětech bylo vidět, jak moc chtějí, ale na střely z dálky jsme tady byli bohužel krátký, výšková převaha soupeře o výsledku zápasu rozhodla. Základ taktiky do dalších zápasů byl ale jasný, naše obrana.

Druhý zápas proti rakouskému týmu Union Korneuburg začal ve 13:30 hod. Do zápasu jsme šli s velkým respektem při opravdu výškové převaze soupeře. Jak jsme čekali, nastoupili na nás hned s osobkou a odskočili nám během tří minut na 7:1, což vlastně rozhodlo o výsledku zápasu. Děti se ale nevzdaly a do 8. minuty jsme dokázali snížit na 8:6, což nevypadalo vůbec špatně a soupeře jsme tímto donutili obranu zatáhnout. Soupeř nás přesto zlomil a my prohráli 19:12. Zápas byl plný technických chyb, míče nám padaly z rukou, ale ta herní urputnost dětí byla neskutečná a soupeře jsme potrápili. Dalo by se říci, že nás tenhle zápas nakopl a začali jsme věřit, že bychom nějakou výhru mohli na turnaji urvat. Všichni hráči bojovali jak v obraně, tak v útoku a tím si vysloužili náš obdiv.

Díky pěknému počasí a skvělému zázemí tamějšího sportovního centra jsme si s dětmi užili opravdu pěkné odpoledne. Šest hodin do dalšího zápasu ale bylo dlouhých.

Třetí zápas jsme hráli s vítězem naší skupiny HC Milevskem, které se v konečném pořadí turnaje umístilo na druhém místě. Začali jsme s ohledem na skluz místo 19:55 až ve 20:20 hod, což bylo pekelné. Nejsilnější soupeř a večerní čas spolu s předchozím dováděním na louce u řeky, si vybralo svou daň. Hráči byli viditelně unavení, sotva zápas začal. Holky z Milevska jsou opravdu kvalitní soupeř a do ničeho nás v útoku nepustily. Nebyli jsme schopni ohrozit soupeřovo branku a nedali ani gól. Obrana byla celkem slušná a dostat 18 gólů by nebylo špatný, ale 18:0 bylo kruté.

Náladu nám spravili rodiče našich hráčů, kteří nás odvezli v noci do školy a my stihli ještě teplou večeři a mohli ulehnout o cca 40 minut dříve a posbírat síly na ranní zápas. Rozlosování nám totiž opravdu moc nepřálo.

V sobotu ráno v 8:50 hod nás čekali HC Háje, nálada i přes večerní prohru byla dobrá a my chtěli urvat první body ve skupině. Po pořádném ranním rozběhání a rozcvičce jsme šli namotivováni do zápasu a v páté minutě už jsme vedli 5:1, kdy se nejvíce dařilo Niki Šindelářové z pravého křídla, fungovala obrana se skvěle chytající Ali a my navyšovali náskok, poločas 7:3, to nám dalo trochu klidu do druhého dějství. Druhá půlka začala dobře, postupně jsme navyšovali, když se prosazovalo duo Fíla a Kuba, podpořeno o další góly Niki. Vyhráli jsme 16:7 a mohli jsme se radovat z prvních bodů. Třešničkou na dortu byl ještě gól po čase, kdy Niki prostřelila soupeřovu zeď. Radost z vítězství byla veliká a náš cíl turnaje byl vlastně splněn.

Druhý sobotní zápas proti německému HSV GRIMMEN 1992 začal ve 14:05 hod, do zápasu jsme chtěli jít s dobrou obranou a jistě chytající Ali, ale soupeře se nám překvapit nepodařilo, výšková převaha německých hráček byla opět nad naše síly. Obrana nebyla špatná, ale všechno stříleli pod břevno, a to nám do noty moc nehrálo. V útočné fázi jsme se bohužel prosadit taky nedokázali, většině holek zkrátka pořád chybí ten potřebný drive a správný tah na bránu. Do druhé půlky naskočil do brány Martin Hušák a i přes pár hezkých zákroků jsme zápas nedokázali už zvrátit. Každou půli jsme dali po gólu, kdy se podařilo střelecky prosadit jen Kubovi a německé hráčky zaslouženě vyhrály 14:2. Přesto lze vyzdvihnout výkon v obraně, protože proti silnému družstvu jsme dostali jen 14 gólů. Každý, kdo byl na hřišti, zamakal. Karla Štěpánová v průběhu turnaje naskakovala na téměř všechny posty a v obraně byla vedle stálic týmu milým překvapením Lenka Koukolíková a Anet Ládová.

Skupinu jsme zakončili na předposledním místě a čekal nás nedělní ranní zápas play off skupiny B. Na rozptýlení hráčů jsme navštívili Petřín, kde jsme na oslavu výhry dětem koupili zmrzlinu a navštívili zrcadlové bludiště.

Nedělní první vyřazovací zápas jsme odehráli s německým týmem RADEBERGER SV v 8:15 hod, po noční změně času. Zápas gólově otevřel  Martin Hušák s Johankou Puchnerovou, následně se s góly přidali naši ostrostřelci Fíla Pangrác, Niki Šindelářová a Kuba Homolka.  Naši hráči pochopili, že základem naší hry je hlavně obrana, a ta se nám zase dařila na jedničku. Justýnka Kurcová na křídle se nenechala zastrašit a aktivně k soupeřkám přistupovala a Alenka Václavíková byla naše jistota v brance. První půli jsme vyhráli 9:4, to nám dávalo dobrou startovní pozici do druhého poločasu. Náskok jsme navyšovali do 19. minuty zápasu na 12:6, ale pak jakoby se náš brankostroj zasekl a soupeřky se nadechly ke střelecké stíhačce a na našich hráčích začala být cítit únava a nervozita. Ve 28. minutě byl stav 12:10 pro nás, ale už byl znát trochu strach o vítězství. Naštěstí to tam ještě spadlo Kubovi a Fílovi a my vyhráli 14:12. Velká radost a postup do další části play off B, kde nás čekal celek Sokolu Písek 2.

Zápas se Sokolem Písek 2 začal v 15:15 hod. Vedle osvědčené dobré obrany jsme se chtěli pokusit soupeře potrápit i v útočné fázi, která nás v některých zápasech spíše trápila. Ze začátku se to i dařilo a vypadalo to  na vyrovnaný duel. Ve 14. minutě byl stav vyrovnaný 5:5. Velkou radost nám udělala Mančí Leichtová, která se zapsala na střeleckou listinu a Stela Jandíková vybojovala sedmičku. Poločas skončil 7:5 pro soupeře a bylo jasné, že Písecké holky budou tvrdý oříšek. Start druhé půlky se nám bohužel vůbec nevydařil, když jsme měli šňůru pěti obdržených branek, 22. minuta a skóre 10:5 pro soupeře a na nějaký velký obrat už to nevypadalo. Bylo vidět, že všem docházely síly, dětské nervy začaly pracovat a některé hráčky už nechtěly ani na hřiště nastoupit a ti, co tam byli, už zkrátka nemohli a my za celou druhou půli vstřelili jen dva góly. Písecké holky, které nakonec vyhrály play off skupiny B, zaslouženě vyhrály 14:7 a pro nás turnaj skončil. Někteří prohru oplakali a chtěli hrát ještě jeden zápas, ale už tohle byl hezký výsledek na první účasti s téměř nejmladším týmem turnaje. Kuba Homolka (nar. 2016) se umístil ve statistice nejlepších střelců turnaje v kategorii Mini WE na krásném 18. místě, celkem vstřelil 32 gólů, což je neskutečný výkon. V první stovce byl i Fíla a Niki to měla o fous.

Všem hráčkám a hráčům patří velký obdiv a dík. Stejně velké poděkování patří i rodičům za podporu a skvělou fanouškovskou kulisu, kterou si děti jistě zasloužily. Věříme, že zážitek z turnaje si odvezl každý.

Turnaj půlka hráčů opustila v neděli a půlka s námi zůstala do pondělí, aby viděla naživo atmosféru finálových zápasů. I když to bylo náročné, tak to byla dobrá zkušenost jak pro hráče, kteří mohli změřit síly s týmy ze zahraničí, tak pro nás trenéry. Parta se utužila a příští rok určitě pojedeme zase.

Sestava: L. Koukolíková, J. Kurcová, F. Pangrác, A. Ládová, J. Homolka, N. Šindelářová, M. Leichtová, J. Puchnerová, S. Jandíková, K. Štěpánová, M. Hušák, K. Kodlová, A. Václavíková

Trenéři: P. Šindelářová. J. Homolka, O. Koukolík, M. Lád, J. Šindelář